Vytisknout

Čím větší úspora, tím vyšší podpora

První výzva v rámci programu Nová zelená úsporám by měla být vyhlášena v nejbližších měsících. Žádat o dotaci ve výzvě budou moci vlastníci a stavebníci rodinných domů. Předpokládáný rozpočet by měl činit přibližně jeden a půl miliardy korun. 

Komu budou dotace z programu určeny?

Okruh žadatelů dotací bude podobný jako v předcházejícím programu Zelená úsporám. Dotaci budou moci čerpat nejen vlastníci a stavebníci rodinných a bytových domů, ale také města, obce a další právnické osoby na budovy veřejného sektoru.

Na kterou skupinu se program Nová zelená úspo­rám zaměřuje? Kdo získá nejvíce dotací?

Počítá se, že dotace budou rozděleny v poměru 70% pro rodinné a bytové domy a 30% pro budovy veřejného sekto­ru. V první fázi programového období se fond více zaměří na podporu obytných bu­dov. Avšak v příštím programovém období se předpokládá nárůst prostředků pro budovy veřejného sektoru v rámci Operačního programu Ži­votní prostředí. Kdybychom sečetli očekávané zdroje z obou programů, dojdeme k rozdělení půl na půl.


S kolika penězi se celkem na dotace počítá?

Program bude financován z vý­nosů aukcí emisních povolenek EUA v rámci evropského trhu EU ETS. Aukce budou probíhat v prů­běhu celého obchodovacího období (2013 a 2020), a je ve­lice obtižné předvídat vývoj ceny. Bere se v potaz odhad ve výši 28 miliard korun.

Jak se budou vypočítávat do­tace v programu Nová zelená úsporám?

Představa je taková, že míra podpory pro zateplení rodinných domů bude odstupňována do tří hladin, které budou nastaveny pod­le dosažené úspory, měrné potřeby tepla na vytápění a dalších energe­tických ukazatelů. Zjednodušeně se dá říci, že čím větší úspory ža­datel dosáhne, tím vyšší bude dotace. Tímto nastavením by se mělo motivovat žadatele k realizaci vysoce kvalitních opatření. Například u všech žadatelů na zateplení budovy, kte­ří dosud topí neekologickým zdro­jem na tuhá fosilní paliva, se počítá s povinnou výměnu tohoto zdroje.

Na co všechno může žadatel získat dotaci?

Podpora bude směřovat na opatření ke sni­žování energetické náročnosti stávajících domů, výměnu neeko­logických zdrojů na tuhá paliva, instalaci solárních soustav na pří­pravu teplé vody a také na výstav­bu „pasivních" domů. U opatření ke snižování energetické nároč­nosti bude kladen důraz na kom­plexnost opatření. 

Nově bude možné získat podporu například na výměnu neekologic­kého kotle na tuhá fosilní paliva za kondenzační plynový kotel nebo na instalaci systému nuceného vě­trání se zpětným získáváním tepla (rekuperaci). 
 
Lze zateplit jen část domu?

Oproti předchozímu programu Zelená úsporám nebudou pod­porována takzvaná dílčí opatření, ale komplexní opatření budovy.  Zjednodušeně se dá říci, že celkový stav budovy by měl být hospodárný. Když žadatel vymění okna a zateplí strop pod půdou, prav­děpodobně bude muset i zateplit obvodové stěny a případně i podla­hu. Tepelně technické vlastnos­ti všech konstrukcí obálky budovy by měly být vyvážené. Požadovaný roz­sah provedených opatření se liší objekt od objektu a je možné jej ur­čit až po provedení energetických výpočtů. 

Jaké jsou další oblasti podpory?

Je možné žádat například o podporu na výměnu starého kotle spalují­cího tuhá fosilní paliva, žadatel tak bude mít možnost výběru typu nového zdroje. Volit může mezi kotlem na biomasu, tepelným čer­padlem a plynovým kondenzačním kotlem. Stejně jako v předchozím programu bude podporována také instalace solárních soustav pro přípravu teplé vody, s volitelnou možností podpory přitápění.

Novinkou je pak samostatná podpora na instalaci systému nu­ceného větrání se zpětným získává­ním tepla (rekuperace), a to ve vazbě se zateple­ní objektu.
 

Na co dalšího může žadatel ještě získat dotaci?

V novém programu bude zachována možnost získat podporu na zpraco­vání energetických výpočtů a pro­jektové dokumentace.


Jaké budou oblasti podpory u ve­řejných budov?

Plánuje se, že podmínky budou nastaveny ob­dobně jako v Operačním programu Životní prostředí. Podpora bude zamě­řena na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména na realizaci opatření ke snižování energetické náročnosti včetně instalací ekolo­gicky šetrných zdrojů energie; jakási obdoba prioritní osy 3 v Operačním programu Životní prostředí. Zvažuje se však i o dota­cích na výstavbu nových budov s vel­mi nízkou energetickou náročností.


Chtěl bych postavit nový dům, jaké možnosti se mi nabízejí?

Podporována bude výstavba obyt­ných domů s velmi nízkou energe­tickou náročností. Oblast podpory zde bude rozdělena do dvou hladin. První hladina bude parametrově podobná pasivnímu domu, tak jak jej známe z programu Zelená úsporám. Na druhou hladinu pak budou kladeny ještě vyšší poža­davky. V případě domů, které splní požadavky druhé hladiny, mluvíme o budovách s téměř nulovou spotře­bou energie, s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění a velmi nízkou spotřebou primární energie z neobnovitelných zdrojů.

Jelikož nový dům bude hodnocen jako celek čili včetně zdrojů energie a dalších technických zařízení budov, dojde oproti původní­mu programu Zelená úsporám k na­výšení podpory, ale již nebude možné žádat o samostatnou podporu na in­stalaci například solárního systému nebo kotle na pelety.


V čem se liší běžný dům a dům s téměř nulovou spotřebou energie?

Zjednodušeně řečeno dům s téměř nulovou spotřebou energie, tak jak je v programu de­finován, je velice dobře zateplený dům s kva­litním návrhem a vyřešenými sta­vebními detaily, má instalován sys­tém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla a využívá obnovi­telných zdrojů energie, například kotel na biomasu, tepelné čerpadlo nebo solární soustavu.


Vyplatí se mi to? Náklady na energeticky šetrné technolo­gie jsou velmi vysoké!

Jistě se to vyplatí. Při kvalit­ním návrhu domu mohou být vícenáklady k dosažení pasivního energetického standardu relativně nízké. Samozřejmě to neplatí obec­ně pro všechny typy domů, závisí na mnoha faktorech, například na velikosti objektu, jeho tvaru, ale také na orientaci pozemku vůči světovým stranám. Stavebník by také neměl, i přes vyšší vstup­ní investici, opomenout započítat do celkové finanční bilance úspo­ry provozních nákladů za dobu životnosti stavby. Výše podpory by pak měla ve většině případů pokrýt rozdíl v nákladovosti mezi výstav­bou běžného domu a výstavbou domu s velmi nízkou energetickou náročností.


Jak a na zá­kladě čeho se bude vypočí­távat dotace? 

Ve způsobu výpočtu dotace je připravena zásadní změna. Oproti předchozímu programu Zelená úsporám konečná výše do­tace nebude záviset na podlahové ploše domu, ale mimo dosažené hladiny technického řešení také na výměře jednotlivých konstrukcí, na kte­rých bude realizováno úsporné opatření (zateplení obvodových stěn, výměna oken a dvěří, zateplení střechy nebo stropu...).

Způsob výpočtu dotace tak bude spravedlivější. Například již nebude docházet ke zvýhodně­ní řadových domů oproti těm vol­ně stojícím. Představme si situaci dvou stejných domů, avšak jeden je volně stojící, druhý je v řadě ji­ných domů. Oba domy mají stejnou podlahovou plochu. K dosažení obdobné energetické náročnosti se ve volně stojícím domě muse­jí zateplit všechny čtyři obvodové stěny, ale řadovému domu postačí zateplit pouze čelní a zadní obvo­dovou stěnu. V předchozím progra­mu Zelená úsporám by oba objekty dostaly shodnou dotaci, přestože náklady na realizaci byly u volně stojícího domu podstatně vyšší. Nové nastavení výpočtu dotace tak dokáže zohlednit skutečný rozsah provedených prací.

 
Jak jsou hladiny odstupňovány s ohledem na úpravy zmíněných metrů čtverečních? Jak zjistím, do jaké hladiny úspory spadám?

Do konkrétní hladiny podpory bude dům zařazen na základě ně­kolika energetických ukazatelů. Tyto ukazatele stanoví energetický specialista nebo projektant (stavba nového domu), kteří nejdříve zhodnotí stávající stav objektu a následně v několika variantách navrhnou soubor vhod­ných opatření vedoucích k úspoře energií. Navržené varianty mohou odpovídat jednotlivým hladinám podpory. Žadatel si podle investičních nákladů na realizaci a výše podpory vybere sám preferovanou variantu a tím i hladinu podpory. Z výměr jednotlivých konstruk­cí se stanoví maximální způso­bilé výdaje, které budou shodné pro všechny hladiny podpory. Tyto maximální způsobilé výdaje se ná­sledně vynásobí mírou podpory pro danou hladinu podpory v procen­tech a výsledkem bude maximální možná dotace.


Jsou k dispozici už nějaké modelové příklady?

Pracuje se na nich. Každý žadatel bude mít k dispozicic reálné příklady, na kterých bude vidět, jak velkou mohou získat dotaci, když udělají to nebo to opatření. Na druhou stranu je nutné zmínit, že každý dům, i když na první po­hled vypadá stejně, je individuál­ní, může být například postaven z jiných materiálů, má z obytněné podkroví, realizovanou přístavbu, je podsklepen a podobně. Modelové příklady je pak nutno v tomto kon­textu chápat pouze jako vodítko, které poskytne žadateli základní představu o možné výši podpory.


Kdy bude program Nová zelená úsporám spuštěn? A jak bude realizován?

Vzhledem ke snaze o zefektiv­nění řízení programu Nová zele­ná úsporám se již žádosti, na rozdíl od původního programu, nebudou přijímány kontinuálně po celou dobu jeho trvání. Postupně budou vyhlašeny jednotlivé výzvy k podávání žádostí. Výzvy budou mít své konkrétní zaměření, dobu trvání a například i jasně stanove­nou alokaci finančních prostředků. První výzva by měla být vyhlášena již v letošním roce na jaře a, měla by se tý­kat rodinných domů. 


Kdy máme čekat další výzvy?

Aby se nemohla opakovat situa­ce v programu Zelená úsporám, kdy bylo v jeden okamžik přijato více žádostí, než které byl fond z do­stupných finančních zdrojů scho­pen uspokojit, bylo zavedeno pra­vidlo, že výzva k podávání žádostí může být vyhlášena až v okamžiku, kdy je stoprocentně kryta disponi­bilními zdroji. Vyhlášení dalších výzev tak bude záviset na vývoji aukcí s emisními povolenkami.

Zdroj: Nová zelená úsporám,  DUBEN 2013